Představte si krajinu, kde vítr neustále nese modlitby…

Když se vydáte do Bhútánu či Nepálu, velmi rychle si všimnete zvláštního, téměř magického prvku, který prostupuje celou krajinou. Mezi horskými průsmyky, přes hluboká údolí, nad řekami i mezi stromy se táhnou dlouhé řady barevných pruhů látky. Vlají, třepotají se, někdy už vybledlé časem – a přesto stále živé.

Možná vás napadne označení „praporky“ nebo „fáborky“. Ve skutečnosti jde o modlitební vlajky – v tibetštině lungta, tedy „větrný kůň“.

Ale proč jsou vlastně všude?