Zamíříme na ostrov v Tichomoří, kde k chlazení luxusních vil pomáhá hluboká mořská voda. Africké safari, při němž za pozorováním slonů a lvů stojí také dlouhodobá práce na obnově divoké přírody. Nebo na expedici do Antarktidy, kde se můžete zapojit do skutečného vědeckého výzkumu. Udržitelné cestování má mnoho podob a některé z nich jsou překvapivě fascinující. Vybrali jsme tři projekty, které ukazují, že poznávat svět a přispívat k jeho ochraně se nemusí vylučovat.

Existují města, která stojí za návštěvu kvůli architektuře. Jiná kvůli muzeím, přírodě nebo plážím. A pak je San Sebastián. Město, kam se cestuje také kvůli tomu, co se odehrává na talíři.

Evropa se na podzim mění. Ulice se pomalu vyprazdňují, letní vedra ustupují, kavárny se znovu plní místními a města získávají atmosféru, kterou během hlavní sezony často ztrácejí. Je to čas pro pomalé procházky, dlouhé obědy, galerie, víno, architekturu a objevování míst bez letního spěchu.

Některé z nejkrásnějších okamžiků na dovolené se neodehrávají na pláži ani u bazénu. Odehrávají se na terase.

Je zvláštní, jak málo si po návratu z dovolené vybavujeme detaily hotelového pokoje. Vzpomínáme si na pohodlnou postel, možná na krásnou koupelnu. Ale když zavřeme oči, většinou se nám vybaví něco úplně jiného.

První ranní káva na terase, zatímco se krajina teprve probouzí. Večer, kdy se sklenkou vína sledujeme poslední paprsky slunce. Ticho přerušené jen šuměním moře nebo zpěvem cikád. Chvíle, kdy nikam nespěcháme a čas jako by na okamžik přestal existovat.

Možná právě proto bývají terasy tím nejkrásnějším pokojem celého hotelu.

Skutečný luxus se dnes neměří počtem hvězdiček hotelu. Měří se tím, jak se na cestě cítíte.

Když se řekne luxusní cestování, většina lidí si představí apartmá s výhledem na oceán, soukromou pláž nebo let v business třídě. Jenže ti, kteří procestovali velkou část světa, často mluví o něčem úplně jiném. Nejvíce si pamatují dlouhou snídani, která se protáhla až do poledne. Malou restauraci, kam chodili místní. Ticho africké savany při východu slunce nebo večer, kdy si uvědomili, že celý den ani jednou nevzali do ruky telefon.

Existují místa, kam se nejezdí jen kvůli moři, horám nebo památkám. Cílem cesty je samotný hotel.

Většina hotelů se snaží dokonale zapadnout do svého okolí. Ty opravdu výjimečné ale dělají pravý opak. Stávají se ikonami, o kterých se píše v architektonických magazínech, objevují se na titulních stránkách cestovatelských časopisů a inspirují lidi z celého světa. Nejsou jen místem k přespání. Jsou součástí zážitku.

Představujeme několik hotelů, které dokazují, že architektura dokáže být stejně silným důvodem k cestování jako samotná destinace.